Dá se středomořská zahrada založit v českém podnebí?

Ano, pokud ji nezaložíte na mokrém a stinném místě. Středomořský styl stojí na slunci, propustné půdě a rostlinách, které snesou sucho. Mráz je pro mnohé z nich menší problém než zimní vlhkost u kořenů. Na jižní straně domu se štěrkovým podkladem tak přezimují levandule, šalvěje nebo tymián bez potíží, zatímco olivovník a citrusy patří do nádob, které se na zimu stěhují pod střechu.

Z čeho se středomořský dojem skládá

Charakter nevytváří jedna rostlina, ale celek. Patří k němu teplé barvy kamene a terakoty, štěrkové nebo kamenné cesty, nízké polštáře šedolistých bylin, aromatické keříky, štíhlé svislé dominanty a stín z pergoly porostlé vínem. Rostliny bývají vysázené volněji, mezi nimi prosvítá štěrk. Typický je i pocit vůně, když jdete kolem a zavadíte o listy.

Stanoviště a půda

Nejlepší je jižní nebo jihozápadní strana, nejlépe u zdi, která přes den akumuluje teplo a v noci ho vrací. Těžkou jílovitou půdu je potřeba upravit, jinak v ní kořeny v zimě zahnívají. Pomůže zapracování hrubého štěrku nebo drti do hloubky několika desítek centimetrů, případně vyvýšený záhon nebo svah. Povrch se zasype vrstvou štěrku, který udrží teplo, potlačí plevel a nedovolí, aby se u krčku rostlin držela vlhkost.

Hnojení se omezuje na minimum. Na chudé půdě jsou byliny kompaktnější a výrazněji voní.

Rostliny, které venku přezimují

Do volné půdy se hodí levandule úzkolistá, šalvěj lékařská, tymián, yzop, saturejka a smil. Z okrasných druhů dodají šedé a stříbrné tóny levandulovník, pelyněk, čistec vlnatý nebo perovskie. Strukturu doplní okrasné trávy, třeba kostřava sivá nebo kavyl. Kvetoucí keříky jako ořechokřídlec nebo některé druhy cistů zvládnou chráněnější polohy.

Fíkovník přežije v teplejších oblastech u jižní zdi a s ochranou kořenů. Zmrzlé výhony často obrazí, plody ale nebývají jisté.

Cypřiše, typické pro středomořskou krajinu, v našich podmínkách obvykle nahrazují úzké sloupovité jalovce nebo tisy. Opticky působí podobně a mráz jim nevadí.

Co patří do nádob

Olivovník, citrusy, oleandr, rozmarýn ve většině oblastí a bugenvilea se pěstují v nádobách. Od jara do podzimu stojí venku na terase, na zimu se stěhují do světlé chladné místnosti, kde teplota neklesá pod bod mrazu a nevystupuje příliš vysoko. Oleandr i olivovník snesou lehký mráz, déle trvající mráz a promrznutý kořenový bal je ale poškodí.

Terakotové nádoby vypadají nejlépe, ale v zimě mohou popraskat. Pokud zůstávají venku, používejte mrazuvzdorné typy a postavte je na nožičky, aby voda volně odtékala.

Detail, který rozhoduje: zimní vlhkost

Většina středomořských rostlin v Česku nehyne kvůli mrazu samotnému, ale kvůli kombinaci mokra a mrazu. Na podzim je proto nezakrývejte těžkou vrstvou listí, které drží vodu. Lepší je chvojí nebo netkaná textilie, která pustí vzduch. Levanduli a šalvěj na podzim nestříhejte, ponechané výhony chrání střed trsu. Řez se dělá na jaře po rašení.

V oblastech s holomrazem, tedy mrazem bez sněhu, pomůže na zimu stínění proti slunci. Šedolisté rostliny v zimním slunci odpařují vodu, kterou nemohou ze zmrzlé půdy doplnit.

Zálivka a údržba

Po výsadbě rostliny zalévejte pravidelně, než zakoření. Potom už jen v dlouhém suchu, a raději méně často a vydatně. Přelévání je častější chyba než sucho. Kromě jarního řezu a vytrhání plevele ze štěrku nepotřebuje zahrada mnoho práce, což je jedna z jejích největších výhod.

Zdroje

• Výzkumný ústav Silva Taroucy pro krajinu a okrasné zahradnictví
• Český hydrometeorologický ústav