Zelenina před sklizní potřebuje vodu ke kořenům, ne na listy

Rajčata praskají, mrkev se štípe a okurky hořknou. Za všemi těmito potížemi bývá nepravidelná voda v posledních týdnech před sklizní: dlouhé sucho a pak vydatná zálivka. Zelenina potřebuje vláhu rovnoměrně a u kořenů. Postřik listů v poledne ji neochladí, spíš podpoří plísně.

Jak poznat, že rostlině chybí voda?

Zvadlé listy v poledním horku ještě nemusí znamenat žízeň. Mnoho rostlin, třeba dýně nebo okurky, v pařáku listy svěsí a večer je zase zvednou. Pokud jsou listy zvadlé i ráno, voda opravdu chybí.

Spolehlivější je zkouška prstem. Zastrčte ho do země u rostliny na hloubku zhruba dvou článků. Když je půda suchá i tam, je čas zalévat.

Kolik a jak často zalévat?

Méně často a vydatněji. Krátké denní kropení navlhčí jen povrch, kořeny zůstanou mělko a v horku trpí jako první. Vydatná zálivka jednou za několik dní promočí půdu do hloubky, kam kořeny za vodou prorostou.

Přesné množství závisí na půdě. Písčitá vysychá rychle a potřebuje častější zálivku, hlinitá vodu udrží déle. Po zálivce se vyplatí půdu povrchově prokypřit, aby se neutvořila krusta, kterou se voda odpařuje.

Kdy během dne?

Ráno, nejlépe do doby, než začne pálit slunce. Voda se dostane ke kořenům a listy, na které kápne, do večera oschnou. Večerní zálivka je druhá nejlepší volba, pokud lijete opatrně k patě rostliny. Zalévání v poledne do rozpálené půdy není chybou, jak se traduje, jen se víc vody odpaří.

Pomůže mulč?

Výrazně. Vrstva posekané a zavadlé trávy, slámy nebo kompostu kolem rostlin zastíní půdu, sníží odpar a udrží rovnoměrnější vlhkost. Pod rajčaty a cuketami se dá mulčovat silně, u mrkve a ředkviček tenčeji, aby se neschovávali slimáci.

Které plodiny jsou na vodu v době zrání nejcitlivější?

Rajčata praskají, když po suchu přijde velká dávka vody a plod naroste rychleji, než stačí slupka. Kořenová zelenina se ze stejného důvodu štípe. Okurky při suchu a horku hořknou. Brambory potřebují vodu hlavně v době, kdy nasazují hlízy. Pokud jí mají málo, hlízy zůstanou malé.

U všech pomáhá stejné: nenechat záhon úplně vyschnout a nezalévat pak najednou nadměrně.

Kdy naopak přestat zalévat?

Cibule a česnek před sklizní nezalévejte. Když nať začne žloutnout a poléhat, zálivku úplně ukončete, aby cibule dozrály a dobře se skladovaly. Totéž platí pro dýně, které mají vyzrát na skladování. Mokrá půda v posledních týdnech u nich podporuje hnilobu.

U brambor určených ke skladování se zálivka také omezuje, jakmile nať zasychá.

Časté otázky

Vadí studená voda ze studny?

Teplomilné plodiny, jako jsou rajčata, papriky a okurky, snášejí ledovou vodu z hloubky hůř, kořeny dostanou šok. Nejlepší je nechat vodu odstát v sudu nebo konvích, aby se ohřála. Pro kořenovou zeleninu a zelí to tolik nevadí.

Jak zalévat, když odjedu na týden?

Pomůže kapková hadice napojená na časovač nebo vysoký sud. Jednodušší náhradou jsou zapíchnuté PET lahve s propíchnutým víčkem a silný mulč. Den před odjezdem záhon vydatně prolijte.

Je dešťová voda lepší než z vodovodu?

Pro většinu rostlin ano, je měkká a ohřátá. Sud ale přikryjte, aby se v něm nemnožili komáři, a vodu ze střechy první minuty deště odveďte jinam, nese prach a nečistoty.

Zdroje

• Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský
• Výzkumný ústav rostlinné výroby