Šest omylů o mulči, kvůli kterým záhony nedělají radost

Mulč opravdu prospěje skoro každé zahradě. Šetří zálivku, tlumí plevel, chrání půdu před sléváním a vyrovnává její teplotu. Potíž je v tom, že kolem něj koluje řada polopravd, kvůli kterým lidé buď mulčují špatně, nebo se mulči úplně vyhýbají. Šest z nich se objevuje nejčastěji.

Omyl první: kůra okyselí každý záhon

Borka a štěpka z jehličnanů obsahují kyselé látky, ale jejich vliv na pH půdy pod nimi je u běžně vápenitých a neutrálních půd malý a projeví se hlavně v tenké svrchní vrstvě. Okrasné keře, trvalky a stromy pod vrstvou kůry nijak netrpí.

Platí ovšem dvě výjimky. Čerstvá nekompostovaná kůra obsahuje třísloviny, které mohou brzdit klíčení a růst mladých rostlin, proto nepatří k výsevům a malým sazenicím. A na zeleninové záhony se kůra nehodí z praktických důvodů: překáží při každoročním zpracování půdy a výsevu.

Omyl druhý: čím silnější vrstva, tím lépe

Pět až osm centimetrů hrubšího mulče bohatě stačí. Vrstva silná patnáct centimetrů a více brání dešťové vodě dostat se ke kořenům, protože ji mulč nasaje a odpaří. Půda pod ní hůř dýchá a jemný mulč, třeba piliny nebo drcená tráva, se v silné vrstvě slehne do nepropustné kůrky.

Pokud mulč každoročně doplňujete, nejdřív zkontrolujte, kolik ho zbylo. Často stačí jen dosypat řídká místa a nepřidávat celou novou vrstvu.

Omyl třetí: mulč patří až ke kmeni

Kopeček mulče nahrnutý kolem kmene stromu nebo keře vypadá úhledně, ale škodí. Kůra kmene je trvale vlhká, napadají ji houby a hnije. Pod mulčem si navíc dělají hnízda hraboši, kteří v zimě kůru ohryžou dokola.

Nechte kolem kmene volný kruh o šířce několika centimetrů, u mladých stromů klidně větší. Mulč má tvořit plochý prstenec, ne sopku.

Omyl čtvrtý: posečenou trávu lze nasypat v jakékoli vrstvě

Čerstvá tráva obsahuje hodně vody a dusíku. V silné vrstvě se rychle zapaří, začne hnít, zapáchá a láká slimáky. Na povrchu vytvoří slizkou vrstvu, přes kterou neprojde vzduch.

Trávu nechte den nebo dva zavadnout a pokládejte ji v tenké vrstvě kolem dvou až tří centimetrů. Další vrstvu přidejte, až předchozí zaschne. Takto použitá tráva je pro zeleninové záhony jedním z nejlepších mulčů, protože se rychle rozkládá a vrací půdě živiny. Nepoužívejte trávu z trávníku, který jste nedávno ošetřili herbicidem.

Omyl pátý: s textilií je od plevele navždy pokoj

Mulčovací textilie pod kůrou nebo štěrkem zastaví klíčení semen ze země a oslabí většinu plevelů. Vytrvalé plevele s oddenky, jako pýr nebo přeslička, si ale cestu najdou podél sazenic nebo přes spoje. A semena, která na záhon zanese vítr, vyklíčí v mulči nad textilií.

Pod textilií se půda postupně slehne a chybí v ní přísun organické hmoty, kterou by jinak dodal rozkládající se mulč. Trvalky, které se rozrůstají do šířky, textilie omezuje. Hodí se proto spíš pod keře a na cestičky, na trvalkový záhon raději samotný organický mulč.

Omyl šestý: mulč rostlinám bere dusík

Rozkládající se dřevitý materiál opravdu spotřebovává dusík, protože ho potřebují mikroorganismy, které ho rozkládají. Děje se to ale hlavně na styčné ploše mezi mulčem a půdou. Rostliny s kořeny hlouběji to zpravidla nepocítí.

Problém nastává, když čerstvé piliny nebo štěpku zapravíte do půdy. Pak mikroorganismy odčerpávají dusík přímo z prostoru kořenů a rostliny žloutnou. Dřevitý mulč proto nechte ležet na povrchu, nezakopávejte ho. Pokud mulčujete čerstvou štěpkou kolem zeleniny nebo jahod, přihnojte předtím dusíkatým organickým hnojivem nebo kompostem.

Ještě jedna praktická poznámka na závěr sezóny: na jaře mulč pokládejte až po prohřátí půdy. Studená vlhká zem zakrytá příliš brzy se ohřívá pomaleji a výsadba teplomilné zeleniny se zpozdí.

Zdroje

• Výzkumný ústav meliorací a ochrany půdy
• Mendelova univerzita v Brně, Zahradnická fakulta v Lednici