Kdy prořezávat stromy a který řez zvolit podle cíle

Neexistuje jeden správný termín pro všechny stromy. Jabloně a hrušně se řežou v předjaří, třešně, švestky a ořešák v létě, javory a břízy raději také v létě, protože na jaře silně roní mízu. Ještě víc než datum ale rozhoduje, čeho řezem chcete dosáhnout: vytvarovat mladý strom, udržet plodný, nebo zachránit starý.

Pět druhů řezu a k čemu slouží

Druh řezu	Cíl	Kdy	Pro jaké stromy
Výchovný	založit stabilní korunu s dobře rozmístěnými větvemi	první roky po výsadbě, předjaří	mladé ovocné i okrasné stromy
Udržovací	prosvětlit korunu, udržet plodnost	jádroviny předjaří, peckoviny léto	dospělé ovocné stromy
Letní (zelený)	tlumit růst, odstranit vlky	červenec až srpen	bujně rostoucí stromy, peckoviny
Zdravotní	odstranit suché, nemocné a poškozené větve	kdykoli během vegetace	všechny stromy
Zmlazovací	obnovit starý a zanedbaný strom	postupně během 2 až 3 let	staré ovocné stromy

Mladý strom: tvar na celý život

Výchovný řez rozhoduje o tom, jak bude strom vypadat za dvacet let. Vyberte prodloužení kmene a tři až čtyři hlavní větve rovnoměrně rozložené kolem dokola, ostatní odstraňte. Větve rostoucí dovnitř koruny nebo ostře vzhůru se později snadno vylomí, proto je řešte hned.

Hlavní chybou je opatrnost. Kdo se bojí řezat mladý strom, dostane hustou neprostupnou korunu, kterou bude za pár let muset zachraňovat mnohem razantnějšími zásahy.

Jablko a švestka nejsou totéž

Jádroviny jako jabloně a hrušně snesou řez v předjaří, zpravidla od února do března, kdy už nehrozí silné mrazy. Rány se zacelí s nástupem vegetace a strom dobře obrazí.

Peckoviny, tedy třešně, višně, švestky, meruňky a broskvoně, jsou citlivější. Řez v zimě je oslabuje a otevírá cestu houbovým chorobám a klejotoku. Řežou se proto v létě, ideálně hned po sklizni, kdy se rány hojí nejrychleji. Výjimkou je broskvoň, která potřebuje řez na plodný obrost na jaře, krátce před květem nebo během něj.

Okrasné a lesní druhy

Bříza, javor, ořešák nebo habr na jaře silně krvácejí. Ronění mízy strom sice obvykle nezabije, ale oslabí. Řez proto přesuňte na léto nebo na začátek podzimu, kdy je proudění mízy slabší.

U vzrostlých stromů v blízkosti domu, silnice nebo vedení se do koruny sami nepouštějte. Práce ve výšce s pilou je riziková a řez velkých větví vyžaduje znalost techniky. Obraťte se na certifikovaného arboristu, který posoudí i stabilitu stromu.

Technika, na které záleží víc než datum

Větev odřízněte těsně za větevním límcem, tedy za mírným zesílením v místě, kde vyrůstá z kmene. Límec nepoškozujte, právě z něj strom ránu zaceluje. Nenechávejte pahýly, které zasychají a hnijí, ani neřežte zarovnaně s kmenem.

Těžkou větev odřezávejte nadvakrát. Nejdřív ji zespodu nařízněte a zkraťte o kus dál od kmene, teprve pak odstraňte zbylý pahýl. Zabráníte tím odtržení kůry po kmeni dolů.

Používejte ostrý a čistý nástroj. Mezi stromy, zvlášť pokud je některý nemocný, nůžky a pilku otřete dezinfekcí.

Časté otázky

Musím rány po řezu natírat?

U běžných ran zpravidla ne, strom je zacelí sám. Nátěr se může hodit u větších ran na ovocných stromech, aby nevysychaly okraje kůry. Natírejte jen okraj, ne celou plochu, a pod nátěrem nesmí zůstat vlhkost.

Mohu řezat, když mrzne?

Při silnějším mrazu raději ne. Zmrzlé dřevo je křehké, rány se třepí a okraje kůry namrzají. Na předjarní řez vyčkejte na den, kdy teplota neklesá výrazně pod bod mrazu a není předpověď dalšího tuhého mrazu.

Potřebuji k řezu stromu povolení?

Na běžný řez ovocných stromů na vlastní zahradě ne. Povolení se týká kácení dřevin nad určitou velikostí a zásahů, které strom vážně poškodí. Pravidla se mohou měnit, proto si je u větších stromů ověřte na obecním úřadě.

Proč starý strom po silném řezu vyhání vlky?

Strom reaguje na ztrátu koruny tím, že rychle obnovuje listovou plochu. Proto se zmlazování rozkládá do dvou až tří let a v létě se nové svislé výhony částečně vylamují, dokud jsou ještě měkké.

Zdroje

• Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, standard Řez stromů
• Zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny
• Český zahrádkářský svaz