Prořezávání stromů

Jak správně pečovat o stromy, aby přes zimu nepřišly k úhoně? Prostříhávání a prořezávání stromů a stromků je vždy odlišné druh od druhu. S ořešáky můžeme takto pracovat už během jejich vegetačního období, švestky a jiné peckoviny až po sklizni a co se bobulovin jako je angrešt nebo maliník týče, s těmi je vhodné začít […]

Jak správně pečovat o stromy, aby přes zimu nepřišly k úhoně? Prostříhávání a prořezávání stromů a stromků je vždy odlišné druh od druhu. S ořešáky můžeme takto pracovat už během jejich vegetačního období, švestky a jiné peckoviny až po sklizni a co se bobulovin jako je angrešt nebo maliník týče, s těmi je vhodné začít až na jaře.

Se stromy je nutné zacházet opatrně a prořezávání dělit na etapy (podle jejich stáří). Rozlišujeme čtyři základní etapy. První je takzvaný výchovný řez, při kterém dva až pět let po výsadbě zkrátíme přírůstky u hlavních větví. Odřízneme i ty větve, které brání růstu svých menších kolegyň. Druhým v pořadí je pak zmlazovací řez, při kterém se odstraní větve buďto suché nebo větve, které se kříží. Za třetí – udržovací řez – díky kterému je do koruny stromu vpuštěno světlo a zajišťuje každoroční kvalitní úrodu. Jako čtvrtý a zároveň poslední zmiňme řez tvarovací, díky němuž dáme mladému stromu požadovaný tvar.

Jak správně prořezávat větvě? Především je důležité neřezat větve pod listnatým pupenem, kde mohou vyrašit další výhonky. Řez provádíme zhruba půl centimetru nad pupenem, přibližně pod úhlem třiceti až pětačtyřiceti stupňů. V případě, že je průměr řezu natolik velký, že přesahuje jeden centimetr, natřeme jej včelařským voskem, aby byl chráněn před případnou infekcí.

Nesmírně důležité je i pracovat s vhodnými nástroji. Samozřejmě větvě neodlamovat, můžeme totiž strom takto nenávratně poškodit. Existuje totiž celé kvantum nástrojů, se kterými lze účinně pracovat a strom to nebude tolik “bolet”.

Na prořezávání slabých větví a větviček použijeme nůžky nebo zahradnické nože, je nutné provést přímý rovný řez – ne celou větev rozdrtit. Na silnější větve použijeme pákové nebo převodové nůžky, které se vyznačují otočnou spodní rukojetí. Pokud nestačí ani tohle, musíme využít pomoci pily nebo sekery. A nebojte – nemusíme přece vůbec používat pily ruční v dnešní motorové době, je to totiž fyzicky velmi náročné.

Když stromky „obereme“ o nepotřebné větve, je potřeba dodat jim ještě dostatek živin, aby v pořádku přečkaly zimu. Dodáváme podzimní hnojivo, které zajistí dostatek minerálů přes zimní měsíce. Dávkujeme dvě odměrky kapalného podzimního hnojiva na pětilitrovou konev, kterou pak následně každý strom zaléváme. Ideálně nikoliv ke kmeni, ale spíše po obvodu koruny, u kmene totiž nejsou prakticky žádné kořeny, pokud je strom byť jen trochu vzrostlejší.

Přidat komentář