Proč kořenová čistírna nezapáchá, když je dobře navržená

U správně postavené kořenové čistírny nevidíte hladinu odpadní vody. Voda proudí pod povrchem štěrkového nebo pískového lože osázeného mokřadními rostlinami a vzduch nad ním zůstává bez zápachu. Proto kořenová ČOV může stát u terasy a vypadat jako záhon rákosí. Kolem ní ale koluje řada mylných představ.

Omyl: kořenovka smrdí jako žumpa

Zápach vzniká tam, kde je odpadní voda vystavená vzduchu na volné hladině, nebo kde selhává předčištění. Ve funkčním filtru s podpovrchovým tokem se voda k povrchu nedostane. Když zahrada začne páchnout, je to známka chyby, nejčastěji ucpaného rozvodu nebo přeplněné usazovací nádrže.

Omyl: je to jezírko s rákosím

Nejrozšířenější typ kořenové čistírny nemá žádnou vodní plochu. Jde o utěsněnou jámu vyplněnou štěrkem, kterou voda pomalu protéká. Kořeny rostlin a mikroorganismy na nich čistí vodu postupně. Vyčištěná voda může odtékat do vsaku, do vodoteče nebo do akumulační nádrže, podle toho, co povolil vodoprávní úřad.

Rybníček na konci systému, takzvaná dočišťovací nádrž, je doplněk, ne podstata čistírny.

Omyl: stačí pustit odpad rovnou do štěrku

Bez předčištění by se štěrk rychle ucpal tuky a pevnými látkami. Před filtrem musí být septik nebo usazovací nádrž, kde se oddělí kal. Ten se pravidelně vyváží. Kdo předčištění zanedbá, za pár let musí lože rozkopat a vyměnit.

Omyl: v zimě nefunguje

Funguje, i když pomaleji. Voda teče pod povrchem, který chrání vrstva štěrku a odumřelých stébel. Čisticí procesy v chladu zpomalí, ale nezastaví se. Proto se stařina rákosu na zimu nekosí. Funguje jako izolace a sníh na ní drží.

Omyl: nepotřebuje žádné povolení

Kořenová čistírna je vodní dílo a vypouštění vyčištěné vody podléhá vodnímu zákonu. Potřebujete projekt od odborníka a povolení vodoprávního úřadu, který stanoví i limity kvality odtékající vody. Pravidelné rozbory odtoku a vedení provozního deníku k provozu patří. Bez povolení hrozí pokuta a odstranění stavby.

Jak ji zapojit do zahrady

Plocha filtru se zahrnuje do návrhu zahrady stejně jako trvalkový záhon. Hlavní rostlinou bývá rákos obecný nebo chrastice rákosovitá, které mají silné kořeny a snášejí kolísání vody. Na okrajích mohou doplnit vzhled kosatec žlutý nebo orobinec, střed ale nechte rostlinám, které čistí.

Lože nesmí být pošlapané ani pojížděné, proto kolem něj veďte chodník. Kořeny stromů a keřů v blízkosti mohou narušit těsnicí fólii, držte proto vzrostlé dřeviny v odstupu. Okolní výsadba pak čistírnu zasadí do zahrady tak, že ji návštěva nepozná.

Můj tip: Doporučila bych zvolit pro okolí kořenovky trávy a trvalky, které na podzim zůstávají stát. Stařina rákosu pak v zimě nevypadá jako zanedbaný kout, ale jako součást zimní zahrady.

Časté otázky

Lze do kořenové čistírny svádět dešťovou vodu?

Neměla by se. Dešťová voda by čistírnu přetěžovala a vyplachovala z ní mikroorganismy. Ze střechy ji sveďte do akumulační nádrže nebo vsaku, zvlášť od odpadní vody z domácnosti.

Kolik údržby kořenovka potřebuje?

Pravidelně kontrolovat rozvod a odtok, vyvážet kal z předčištění a jednou ročně, nejlépe brzy na jaře, odstranit loňskou stařinu. Rozbory vody se dělají v intervalech podle povolení.

Mohu vyčištěnou vodou zalévat zeleninu?

Na zálivku zeleniny, kterou jíte syrovou, se vyčištěná odpadní voda nedoporučuje. Okrasné rostliny a trávník jsou bezpečnější volba, podmínky pro další využití ale stanoví povolení vodoprávního úřadu.

Zdroje

• Výzkumný ústav vodohospodářský T. G. Masaryka
• zákon č. 254/2001 Sb., o vodách
• Ministerstvo životního prostředí ČR